Anděl strážný

Anděl strážný, andělé, advent, vánoce, velikonoce, duchovní život, modlitby, příběhy. administraci

4. adventní týden

STŘEDA


 A jsou tu Vánoce...

  MODLITBA ZA RODINU

  Pane, žehnej naší rodině
  a posvěť ji. 

  Ať světlo tvé milosti
  stále svítí
  uprostřed nás.
  Ochraň nás
  před každým zlem,
  posilni
  naši vzájemnou lásku
  a dej, ať v síle modlitby
  společně neseme
  každou bolest
  i radost.
  Amen.



Časy se mění.

Před nějakými sto lety psal básník Jaroslav Vrchlický v předvánočním čase báseň:
  „Hlas zvonů táhne nad závějí - kdes v dáli tiše zaniká...
  Dnes všechny zvony v srdci znějí, neb mladost se jich dotýká.“

Dnešního básníka inspirovala převánoční doba jinak. Také jste možná četli báseň (Miloslava Švandrlíka: Předvánoce):
  „Hlas zvonů táhne nad závějí, - kdes v dáli tiše zaniká ...
  A lidé do obchodů spějí, - zmocňuje se jich panika.
  Ten pro triko, ten pro košili, - ten zase pro kus flákoty.
  Před pulty chtivé davy šílí. - Čeká se na rum, na boty.
  Stařík se prudce hádá s pannou - pro cosi v pestrém balení.
  Co když to, probůh, nedostanou? - To by byl důvod k zhroucení!
  Zdalipak ještě vytrubují - z jasného nebe andělé?
  Zbyla jen vřava. Vášně bují. - Tak tedy šťastné, veselé.
Vy už tenhle předvánoční shon máte letos za sebou. Už jen zbývá zabalit dárky do hedvábného papíru, převázat stužkou s větvičkou smrčí, napsat jméno obdarovaného.
Vánoce jsou svátky dárků, v tom jsou všichni lidé na světě zajedno, ti věřící i nevěřící, křesťané i ateisté. Rozdíl je jen v tom, že křesťané vědí proč. Křesťané vědí, že proto si o vánocích dáváme navzájem dárky, že se nám dala darem Láska největší, Láska sama, Bůh. Křesťané vědí, že hodnota daru není v penězích, ale je v lásce, s kterou jej dáváš. Že dárkem dáváš sám sebe - podobně jako v daru Eucharistie se nám dává Pán Ježíš. V tom je krása a velikost dárku.
M. Quoist říká: „Kdybys předstal obdarovávat, přestal bys milovat.
   Kdybys přestal milovat, přestaneš růst.
   Když přestaneš růst, přestaneš i žít - stáváš se mrtvolou.“
Po sehnání a zabalení dárků nám zbývá ještě jedno důležité, totiž prožít hezky a křesťansky vánoční dny. Nepokazit je nervozitou, honěním, zlostností, náladovostí. To je snad největší dar celé rodině. A každý by se měl snažit jej cele darovat: Dobrou náladu, pohodu, vlídnost.
O vánocích by maminka neměla mít nouzi o pomocníky - a to nejen při loupání mandlí a míchání rozinek. Všichni by měli přiložit ruku pod komandem vrchního generála maminky, aby vše bylo včas připraveno a maminka mohla neutahaná sedět pěkně v kruhu ostatních.
O vánocích by ti, co jsou zvyklí být obvykle vlídní, měli by být ještě vlídnější. Ti, co jsou zvyklí být zlobiví a bručiví, ti by toho bručení měli na dobu vánoční vůbec zanechat.
Ti, co rádi pořád komandují, vychovávají, polepšují a kářou jiné, by měli své bližní nechat o svátcích na pokoji. Nedělat z vánočního domova polepšovnu.
„Zdalipak ještě vytrubují z jasného nebe andělé?“ ptá se teskně dnešní básník. - Odpovídám: Vytrubují. - Jen se musíme ztišit, abychom je uslyšeli. Jen musíme svá srdce naladit na příjem nebeské vlny - na vlnu lásky a dobré vůle.
Že to dnešní člověk umí, že s radostí vyhlížíte a nasloucháte i vy, moji milí posluchači, svědčí i vaše vánoční pozdravy, co od vás dostávám. V jednom čtu:
   „Boží láska konce nemá - nad pozemskou cestou k cíli,
   Jasná hvězdo u Betléma - vyjdi všem, co zabloudili.
   Ať nesmutní sami doma, - zvony aby uslyšeli.“

A já se připojuji a přeji vám všem slovy jiného přáníčka,co jsem dostal:

   „Radost a něhu - na vločkách sněhu
    pro Štědrý den.-
    Nejen na vánoce - v celém novém roce
    ať splní Bůh váš sen...“

Tak ať Bůh splní i vaše životní sny!

(
Úryvek z vánočního zamyšlení od neznámého autora)
Žádné komentáře
 
Anděl strážný, andělé, advent, vánoce, velikonoce, duchovní život, modlitby, příběhy.administraci