Anděl strážný

Anděl strážný, andělé, advent, vánoce, velikonoce, duchovní život, modlitby, příběhy. administraci

3. adventní týden

 PÁTEK


Kdy už ty děti konečně dostanou rozum?


Jednoho dne se stane, že opět křiknete na své děti: „Proč už nejste konečně trochu rozumnější a nechováte se podle toho!" A oni poslechnou na slovo.
Nebo řeknete: „Jděte, prosím vás, ven a najděte si nějakou jinou zábavu... a nebouchejte s dveřmi!"
A ony s těmi dveřmi skutečně nebouchnou. Narovnáte pomilionté pomuchlané peřiny po ranním vstávání, posbíráte hračky a kusy oblečení, porovnáte poličky, odklidíte kelímky od jogurtů, hračky urovnáte do krabic, srovnáte obrázek s medvídkem či nějakou rock-star, visící nakřivo. A pomyslíte si: „Kéž by to  zůstalo tak hezky uklizené napořád!"
A ono to tak zůstane.
Večer připravíte sváteční večeři s dezertem, vše urovnané, čisté a nakrájené na vzorné porce a tvary. Na svátečním dortu nejsou žádné známky dětských prstů na polevě, ani nechybí vyďoubané třešinky. A vy si řeknete: „Ano, takto přece vypadá slavnostně prostřený stůl a večeře!"
A sednete si k tomu krásně prostřenému stolu... sami.

Řeknete si: „Já už konečně potřebuji klid a soukromí při telefonování. Žádné poskakování kolem. Tahání za rukáv. Žádný řev a hádání kolem jako kulisa. Prostě klid! Slyšíte-klid! Ticho!!!"

A budete je mít.

Už nikdy více umělé mističky, tácky, sklenice oleptané od špinavých rukou a špagety po celém stole. Konec přehozů přes opěradla gauče v obýváku k ochránění potahů od umatlaných nohou a zalepených ponožek. Už žádné gumičky na šuplíky u kuchyňské linky, dvířka bránící východu z dětského pokoje či pádu ze schodů. Už ani pod gaučem nenajdete autíčko či zapomenutou panenku Barbie.

Už jsou pryč ty časy bezesných nocí s dítětem v náruči či pod osuškou nad inhalací na zmírnění zánětu průdušek. Postýlka už není plná drobků a v kočárku už bys nenašel ztvrdlou špičku od rohlíku. Konec potopám v koupelně. Kdy naposled jste nažehlovali poslední záplatu na děravé tepláky, zase prodřené na průlezce?

Už žádné promočené boty či ušmundané tkaničky od bot, odřená kolena a prošoupané zadnice na kalhotách.

Dovedete si to představit?

Mít rtěnku s hladce obroušenou špičkou a ne žádný pahýl? Nemuset někoho shánět na hlídání, když chcete jít se zákonným partnerem-manželem do kina či na večírek? Nebo prát jen jednou týdně? Či nakupovat jen s košíkem v ruce?

Konec rodičákům a poznámkám. Konec hlídání času, kde, kde má které dítě být na jakém kroužku. Žádné hřmící poslední hity pop-music či několikrát opakované dětské seriály v televizi. Žádné balení a odcházení z domu na poslední chvíli, hledajíce tomu rukavici, onomu botu. Mytí vlasů v devět hodin večer. Už si ani nikdo nepůjčuje auto. A pásku na zalepení balíku najděte na svém místě. Dokonce i nůžky.

Popřemýšlejte o tom.

Žádné dárky zabalené do obyčejného balicího papíru či krabice od sušenek, s trčícími neuměle přilepenými rohy. Žádná políbení ulepená od žvýkačky či rohlíku s marmeládou. Žádné chichotání a šuškání ve tmě večerního pokojíčku. Žádná odřená kolena k ošetření, žádná odpovědnost, žádný strach.

A ten hlas se vrací a říká: „Kéž byste už konečně vyrostly!"

A ticho vám odpovídá: „ Vždyť už jsme -jsme přece už velcí a dospělí........"

 

Večerní modlitba:

Velký Bože na nebi, každý tvor Tě velebí.

Celá Země zpívá si, žes ji stvořil do krásy.

A ten náš svět, Bože, chraň,

drž nad ním svou mocnou dlaň.

I nade mnou, který v něm chci zůstat Tvým dítětem XY....

S maminkou i s tatínkem, a se všemi, které znám,

když zhasíná  venku den, v ochraně Tvé usínám.

Amen.

 

Žádné komentáře
 
Anděl strážný, andělé, advent, vánoce, velikonoce, duchovní život, modlitby, příběhy.administraci